Bagy v hale u ledu.
Před dnešním zápasem proti Ukrajinkám jsem si byl pro koště uložené za plentou na dráze číslo jedna, kterou pro tento účel vyhradili pořadatelé. V řadě srovnané černé bagy ve mně vyvolaly vzpomínku na příběh, který jsem před nějakou dobou četl. Je to sto dvanáct let, kdy ztroskotal Titanic a v rámci záchranné akce byla některá mrtvá těla po vyzvednutí z moře převezena do Mayflower Curling Club a uložena v pytlích na ledovou plochu. Celý klub tehdy sloužil jako márnice. Pamatuju si dokumentární fotku, na níž jsou pytle s ostatky připomínající vaky na košťata. Podobnou historii má i skotský curlingový klub v Lockerbie, kde po letecké katastrofě (1988) posloužila ledová plocha v hale ke stejnému účelu. A vypadalo to tam dost podobně.
Ale dost morbidních spojitostí a souvislostí. Zajímavé momenty přináší i běžný program Mistrovství Evropy v curlingu 2024. Za přítomnosti několika uniformovaných, ale i v civilu oděných policistů, jsme nastoupili proti skotským koučem Harrym Gowem vedenému týmu mladých Ukrajinek. Mezitím, co jsme trénovali a hráli, popíjeli policisté nabídnutou kávu a sledovali dění v klubu. Zatím nevynechali jediný zápas izraelské reprezentace, která však dnes brzy prohrává utkání proti Maďarům. Izraelci záhy opouštějí halu a policisté se zvedají a loučí se s personálem. My mezitím drtíme soupeře 10 : 1, odcházíme na oběd a začíná nám trochu delší volno. Já doháním manko v pracovních záležitostech, ale večer mě čeká pravidelný trénink, na který vyrazíme s Karolínou kolem osmé. Posílám blahopřání klukům do Lohje. První výhru (nad Holandskem) vnímám jako začátek cesty k několika dalším vítězstvím. Do Prahy posíláme gratulace novým mistrů republiky v kategorii mixed doubles juniorů (Krupičková, Blaha).