Včerejší volný den jsme vyplnili sledováním jedné rundy zápasů přímo v hale. Já jsem následně využil pozvání Švédské curlingové asociace k oslavám stého výročí založení a večer jsme sledovali na streamů drtivou výhru Kanaďanů nad Čínou. Teď už dnešek. Vstávání v 5,40. Snídaně v 6,10. Odjezd autobusu v 6,46. To je celkem nepříjemné aranžmá předcházející poslednímu utkání ve skupině. Soupeřem jsou Rusové. LSD hrajeme slušně, ale na výhodu to nestačí.  První end má katastrofální vývoj. Buď jsme krátcí nebo dlouzí, zato Rusové jsou přesní. Inkasujeme šestku a utkání se zdá být ztracené. Od toho okamžiku jsme však lepším týmem a pomalu z náskoku Rusů ukusujeme. Při power play v sedmém endu potřebujeme uhrát jenom dvě abychom šli do posledního o jedna dole. Máme dvě možnosti jak se ke dvojce dostat, ale obě nám o kousek unikají. Do osmého tedy vstupujete za stavu 6:8. Krátí se nám čas. Poslední kámen soupeře je hit na jeden ze dvou otevřených českých kamenů v kruhu. Konec. 7:8. Mrzí nás, že jsme soupeře pustili do tak komfortního náskoku, protože s výkonem jaký jsme předvedli, by se nedalo prohrát. Čekáme jak dopadnou Skoti, kteří jsou favority proti Brazílii. Pokud vyhrajou, jdeme s nimi do tie-breaku ve tři čtvrtě na šest. Musíme si udržet výkonnost z těch sedmi osmin předcházejího zápasu a bude to ok.