Klobouk a jeho sundání je výrazem úcty a obdivu. Mistrovství Evropy v curlingu 2017. Ženy udržely elitní skupinu pro následující ME a kvalifikovaly ČR na MS 2018. Muži končí třetí ve skupině B, to jest sice na medaili, ale těsně pod prahem úspěchu. Mezi ženami se posunují do áčka Finky a Lotyšky a nahrazují Turkyně a Maďarky. V mužích jdou nahoru Finové a Poláci na úkor Rakušanů a Slováků. Ženy jsou spokojené a muži jsou zklamaní. Šampionát mužů ve skupině B je pro týmy na vysoké výkonnostní úrovni vlastně soutěží jednoho zápasu, a sice toho semifinálového. Tam je bod zlomu pro úspěch a zklamání. Hrát skupinu B je ošidné. Týmy jsou kvalitní, ambiciózní a řada z nich může jen překvapit. Svou roli hraje i štěstí. Skupina A je mentálně o mnoho snadnější, ale úrovní je to o něčem jiném. Vesměs sice stačí tři výhry na udržení ve skupině a občas pouze pět výher na play-off, ale soupeři jsou evropská špička a není snadné je porazit. Český curling se sice za posledních deset let celkově zlepšil, ale ten evropský a světový se zlepšil přinejmenším o stejný kus. Všechny týmy, které se na ME umístily před českými ženami (vyjma Němek) mají realizační týmy obsahující psychology, fyzioterapeuty, kondiční trenéry, trenéry, národní trenéry, videoanalytiky, team leadery a k tomu asistenty, pokladníky a další. Při porovnávání počtu přípravných zápasů absolvovaných v zámoří jich mají znovu všichni, tentokrát i Němky (bez Italek), odehráno o hodně víc. Bude to zřejmě chtít víc peněz, víc času, širší realizační tým, podrobnější studium nových trendů, více cestování, statistik a team meetingů. Zlepšit se o pár procent, abychom vyhrávali více zápasů. Ale i bez toho je obdivuhodné, co český curling za svých 27 let existence dokázal. Klobouk dolů před všemi, co se na tom podíleli a podílejí.