Dopolední zápas proti italským mužům začal v 9,00. Ještě jsem ráno stihl popřát hodně štěstí českému týmu krátce po snídani a pak jsem sledoval zápas cca od 9,30. Pochopitelně trochu nervózní utkání z obou stran provázely chyby, ale protože se navzájem celkem skoro vyrovnaly končil duel extraendem, ve kterém měl lepší nervy český tým. Mosaner prohodil poslední draw, na které měl čtyři stopy a bylo hotovo. Druhý život Italů na udržení skupiny A vešel v platnost a tie-breaker byl odstartován ve 14,00. Naši měli trochu lepší začátek, ale opět se vše vyrovnalo a po jedničce Čechů v desátém endu se šlo znovu do extraendu. Ten jsem bohužel neviděl live, ale na shot by shot se po posledním kameni Mosanera ukázala jednička pro Italy. Ještě jsem chvíli čekal, jestli se to nezmění, ale nezměnilo. Český mužský curling jde po deseti letech do béčka. Vypadá to jako katastrofa, ale upřímně řečeno umístění mezi sedmým a dvanáctým místem je odpovídající kvalitě českého curlingu. Češi se snažili, uhráli tři výhry v round robinu, což není vůbec špatné, ale víc by bylo asi fakt překvapení. Ukazuje se, že systém zvolený pro determinaci reprezentace neodpovídá současným trendům a bude třeba jej přehodnotit. Snad to udělá Brad Askew.

Ženy jdou od osmi na svůj semifinálový zápas proti Lotyškám, který bych vám rád přenášel live, tak jako v minulosti, ale protože můj blog nesmí být na stránkách Českého svazu curlingu, a tedy jej sleduje jen pár nejbližších, spokojte se prosím s telefonátem nebo esemeskou a pak následným textem.

Držte palce Anně, Terce, Kláře, Bětce a Ežen.

Díky.