Trojice zápasů hraných vždy s pauzou cca šedesáti minut - to byl program našeho týmu v neděli v oakvillském curlingovém klubu. Cesta do haly trvá z místa, kde bydlíme něco kolem dvaceti minut. Dnes jsme se trochu báli posledního prázdninového dne kanadských školních dětí, ale vše bylo ok, snad jen trochu více aut na dálnici. Tým Flaxey uvádí na svých stránkách, že je hodnocen jako číslo pět na světě. Naše výhra v poměru 9 : 3 je tedy cenná a navíc patří mezi ty, kterých jsme dosáhli po velmi dobrém výkonu. Stejně z ostra jsme začali proti týmu Robertson. Uštědřili jsme jim čtyřku v prvním endu, ale tím jsme patrně nastartovali výkon protivníka. Od toho okamžiku, krok za krokem, nás Kanaďanky dotahovaly, až nás dotáhly docela. V posledním endu musela Anna trefit čtyři stopy, abychom zvítězili. S pomocí Terky a Kláry dojel kámen tam kam měl, a my jsme se kvalifikovali do čtvrtfinále tohoto skvěle obsazeného turnaje. Na dráze č. 8 nás po hodinové pauze čekaly odpočaté Švédky, stříbrné medailistky z ME 2016. Začátek byl vyrovnaný a z naší strany chvílemi přesvědčivější než výkon Švédek, ale pak přece jen byla vyšší kvalita na straně seveřanek. Nám se už nedařilo vyvíjet tlak a svou roli sehrála i únava. Prohráli jsme v šesti endech a tím na turnaji končíme mezi nejlepšími osmi, což považujeme za úspěch. Vysoko hodnotíme led a kameny. Málokdy se nám podařilo hrát na něčem srovnatelném. Teď máme před sebou relativně volnější dny, kam vměstnáme několik tréninků a exhibiční zápas, ale už v pátek začíná další velký turnaj v hale Oakville, kterého se účastníme.