Keith Flint, Prodigy.
Keith Flint, Prodigy.
Pokaždé, když někdo zemře, svět se trochu změní. Většinou málo, často skoro vůbec ne, ale někdy hodně. Úmrtí muzikantů a zpěváků obvykle zasáhne, kromě rodiny a přátel, ještě spoustu fanoušků a obdivovatelů. Před čtyřmi týdny k jedné takové události došlo. Život si vzal Keith Flint. Zpěvák a frontman skupiny Prodigy. Tento poněkud excentrický tanečník a motocyklový závodník se stal poměrně náhle hvězdou první velikosti v roce 1996, kdy vyšel singl Firestarter, na kterém se představil jako sólový zpěvák. Flint se tehdy přesunul z pozice zpívajícího tanečníka na post jednoznačného frontmana, originálního jednak svým pohybovým projevem, ale i oblečením, tetováním a zdvojeným punkovým účesem. Uvedená píseň byla předzvěstí alba, které do značné míry determinovalo kvalitativní úroveň žánru, který by se dal označit jako elektronický dance breakbeat. O rok později se na pultech objevilo album s charakteristickým krabím obalem. A šlo na dračku. „The Fat of The Land“ zlomilo řadu prodejních rekordů. Singl dosáhl na britskou jedničku a album se dostalo na nejvyšší příčku v Británii i v USA. Tituly Smack my Bitch Up a Breathe jsou dalšími pilíři nadupaného setu, který možná i díky značné rozporuplnosti a kontroverzi splňuje veškeré atributy potřebné pro oprávněné zařazení desky mezi kultovní. Alba „Always Outnumbered, Never Outgunned“ (2004) a „Invaders Must Die“ (2008) nemohly, přes nespornou slušnou úroveň, překonat mimořádný počin, který v druhé polovině devadesátých let zachytil kapelu (Keith Flint – zpěv, Liam Howlett – klávesy, Maxim Reality – zpěv, beatbox, Gizz Butt – kytara, a další) ve vynikající formě. Navíc ve šťastném okamžiku potřeby nového, hutného, zkresleného zvuku, drtivého rytmu a provokativních textů plných dvojsmyslů. Podobný, trochu šedý osud, navzdory maximální snaze, potkává i poslední dvě vydaná alba skupiny Prodigy „The Day is my Enemy“ (2015) a „No Tourists“ (2018). Ač Prodigy využívají maximálně veškeré formy podpory prodeje vlastní značky, ať už v podobě nejrůznějších myslitelných formátů vydání alb (CD, CD-DVD, CD bonus, vinyl, double vinyl, digitální download), tak formou plakátů, bookletů, samolepek, originálních obrazových šablon – viz foto, už nikdy nevnášejí do vývoje světové muziky takový vklad, jako před více než dvaceti lety. Keith Flint tedy svět změnil, a to vůbec ne málo. Byl opravdovým Firestarterem.