Víceméně vždy, když se vymění vládnoucí garnitura v zemi, vzniknou obavy, zda se nezmění celkové směřování společnosti v tom smyslu, že hodnoty, na kterých je dlouhodobě vystavěna a o které se opírá, zůstanou alespoň v hrubých rysech zachovány. Kolorit, v podobě tahanic, hádek, urážek a nařčení jednotlivých politických aktérů, nehraje tak významnou roli, pokud je základní premisa udržena. Posouzení stavu má vždy subjektivní zabarvení a zhusta se opírá o osobní sympatie a inklinaci k vybraným vzorcům chování. A také o stále složitější orientaci v pavučině zaručených informací, analytických dat, statistických triků a obyčejných lží. Problém začíná ve chvíli, kdy se začnou drolit pilíře, na kterých celá chatrná architektura fungování státu stojí. Které pilíře je možné mít na mysli? Například kvalitu práva a spravedlnosti, nebo uplatňování ekonomické gramotnosti v praxi. Ani v jednom si nestojíme úplně dobře a dokonce se zdá, že si to odmítáme připustit, a to jak na straně koalice, tak i na straně opozice. Jistá eroze v těchto oblastech je patrná, zejména v ekonomické oblasti, ale i v zákonné či legislativní sféře začínáme být svědky méně standardních a zřetelně účelových postupů. Hlasitým varovným signálem je, kromě jiných, způsob projednávání zákona o televizních a rozhlasových poplatcích. V souvislosti s tím, jak je momentálně ve veřejném prostoru argumentována problematika veřejnoprávních médií, bychom mohli začít mít obavu i o další pilíř, kterým je svoboda vyjadřování, jež přímo souvisí s volným přístupem k informacím. A tady hrají Český rozhlas a televize zcela nezastupitelnou roli. Jednou z oprávněných možností, jak vyjádřit svou obavu o pevnost a stabilitu potřebných pilířů, je ozvat se, dát najevo své rozpaky, ale také klást otázky a dostávat na ně odpovědi, ideálně kultivovanou a srozumitelnou formou. Ať už dotazy kladou novináři, politici nebo občané, měla by být pestrá škála informací za všech okolností k dispozici. I v této oblasti, ať už ji budeme vnímat jako pilíř, či nikoli, začíná, především dolní komora viditelně zaostávat za donedávna respektovanými a uznávanými principy. A někteří, svým používaným slovníkem „pavlačoví politici“ by si měli dát nejen pauzu, ale rovnou odejít na odpočinek, a to nikoli zasloužený.