Tento příspěvek může být i pokračováním článku uveřejněného na curlingovém Yaga blogu dne 25. 9. 2018. Tehdy jsem psal kriticky o Poháru Českého svazu curlingu. S lítostí musím konstatovat, že nikdo z organizátorů letošního Poháru si moje tehdejší připomínky nepřečetl. A pokud ano, neporozuměl jim. Letos došlo k několika kosmetickým změnám, které však rozpaky nezahnaly. Spíše naopak. Z nevhodně stanoveného časového limitu 105 minut byla odstraněna pětiminutová pauza po čtvrtém endu prostým konstatováním, že přestávka není. O limitu, po kterém se pouze dohrává end jsme už mluvili mnohokrát. Pro soutěž organizovanou svazem je to stejně bludný formát jako hraní na remízy. Autor rozpisu se znovu nevyhnul bizarnostem typu: ze tří zápasů tým hraje dva na stejné dráze, stejnou barvou kamenů. Nevím, nač máme halu se čtyřmi drahami, a tedy osmi sadami osmi kamenů?! Za ignoranci lze už opravdu považovat opakované úporné umožnění odhazování LSD oběma týmům ve stejném tracku. Ze stejného soudku je lpění na odhazování LSD před následujícími zápasy. Obvyklé je odhodit LSD na konci prvního a každého dalšího zápasu pro následující utkání. Je to fér k oběma týmům a šetří to čas. Naprostým vrcholem je tolerované nerespektování ustanovení o vybavení podle pravidel curlingu. Důsledkem je, že nastupují týmy s dnes již nepovolenými košťaty (houbami) proti družstvům, která dodržují pravidla. Je to jako kdyby vedle sebe běželi sprinteři v tretrách a na boso, nebo kdyby měl ve fotbale jeden tým o třetinu menší branku. A pikantní detail na závěr. Znovu se ženské týmy (účastnily se čtyři, „spravedlivě“ rozdělené po jednom do čtyř skupin) neprobojovaly do semifinále, a tedy již po páté v řadě sponzorovaly prize money mužským týmům. Ženy by měly mít svůj pohár, nebo ve smíšeném modelu nižší startovné. V loňském ročníku měli všichni, včetně ženských týmů alespoň garanci čtyř zápasů, letos ani to ne. Celá léta věřím, že z Poháru ČSC uděláme respektovaný turnaj, který bude tou potřebnou druhou nejkvalitnější soutěží organizovanou svazem. Pomalu ale ztrácím víru.