Ženy - curlerky sotva odehrály první kolo domácího extraligového maratónu a pár dní na to už mají všechny aktuální reprezentační týmy ukončenou sezónu. Nejprve A tým žen (Kubešková) odehrál mistrovství Evropy, kde se s jednou výhrou umístil na desátém místě. Poté B tým ženy (Synáčková), rovněž s jednou výhrou skončil osmý na olympijské kvalifikaci. A dnes juniorská ženská reprezentace (Farková) ukončila své reprezentační působení konečným čtvrtým místem v jedné ze tří skupin mistrovství světa juniorek – B, a to po výhře nad Brazílií. Celkově se mladé hráčky umístily na jedenáctém místě, daleko za Španělskem, ale i za Litevkami či Lotyškami o mladých Turkyních ani nemluvě. Žádná z uvedených českých reprezentací se tedy nekvalifikovala ani na zimní ani na jarní vrchol sezóny a jen jedna z nich se v následujících měsících zapojí do extraligových bojů.

Uvedené výsledky jsou potvrzením sestupného trendu kvality českých ženských národních týmů v posledních letech. Co se děje? Zdálo by se, že vysvětlením slabších výsledků může být probíhající generační obměna. Ale asi to tím nebude, když si uvědomíme, že osm hráček z celkem patnácti reprezentujících je ve věku do dvaceti pěti let. Navíc to, že se některým curlerkám blíží čtyřicítka, či ji dokonce překročily není v našem sportu nic alarmujícího. V porovnání s jinými zeměmi na tom nejsme ve věkovém parametru o mnoho hůř – viz švýcarská, norská, kanadská nebo americká reprezentace. Potíž je spíše v tom, že se na světové scéně potkáváme s profesionálkami, poloprofesionálkami či hráčkami, které mají v rámci svých svazů mimořádné podmínky. Realizační týmy zahraničních reprezentací mají ve svých řadách dobře placené kvalitní trenéry na plný úvazek a k nim konzultanty – experty. A tato kombinace je základem stabilních a dobře fungujících družstev. Nám chybí sofistikovaný národní program, obsahující instrumenty respektující specifika ženského sportu, který by navazoval na podpůrný adresný program Národní sportovní agentury. K tomu postrádáme celkový realizovatelný koncept činnosti reprezentačních týmů zahrnující měřitelné cíle, ekonomické a časové rámce, hierarchii trenérských pozic, definování tréninkových skupin. Koncept vystavěný na stanovených povinnostech, vyžadované odpovědnosti, určených právech a systému odměňování založeném na vzdělání trenérů, zkušenostech, vykonané práci a dosažených úspěších. Zřejmě budou muset samotné ženy – hráčky curlingu iniciovat proces vedoucí ke změně náhledu na specifika ženského sportu a prosadit si svůj vlastní program, jehož cílem by mělo být navrátit české ženy zpět do elitní evropské i světové curlingové společnosti.

ve fotogalerii jsou aktuální české ženské reprezentace v pořadí tým Synáčková, tým Farková (převzato z webu ČSC) a tým Kubešková