foto - krvácející Karel

Semifinále Bé skupiny mužů svedlo dohromady Čechy a Slováky. Na rozdíl od Slováků jsme měli volný den, protože jsme postoupili z prvního místa a jenom jsme sledovali, většinou na webu, jak Slováci drtí Turky a poté přehrávají Lotyše ve čtvrtfinále. Samotné utkání s naším východním sousedem bylo vypjaté již od počátku. My jsme nedokázali využít výhodu v prvním endu a dostali jsme dvojku, po které jsme zlepšenou hrou uhráli trojku. Do pauzy se šlo za vyrovnaného stavu. Druhá polovina začala lépe pro nás. Po osmi endech jsme vedli o tři, ale Slováci nás přimáčkli a s trochou štěstí, ale i po výborných kamenech (runback přes tři kameny na dvojku v kruzích se zarážkou v podobě našeho kamene), jsme my znovu chybovali a soupeř dal za tři, čímž srovnal. Desátý end byl infarktový. Oba týmy byly natěsno s časem. Hrálo se kolem takového polo corner guardu až do závěru. Já jsem svým kamenem měl možnost osudový guard vyrazit, ale minul jsem. Pak se posledními kameny nejprve David Mišun nevešel kolem zmíněného guardu a nechal nám dohoz do osmi stop. Závěrečné české draw se lehce dotklo toho zatraceného guardu a vypuklo slovenské šílenství. My jsme byli smutní a chvíli jsme nevěřili tomu, co se stalo. Ztratili jsme slibně rozehraný zápas. Dokonce dva z nás krváceli, ale na slovenskou šťastnou vlnu to nestačilo. Znamená to, že v Áčku na Evropě budou příští rok Slováci a my hrajeme zítra o bronz s Kanaďany z Izraele a chceme alespoň medaili a sýr Gruyere. K průběhu ME není z naší strany asi už co dodat. To, kvůli čemu jsme sem jeli, se nepodařilo. Sorry. Čeká nás další práce, abychom byli mentálně odolnější a celkově přesnější v herním projevu.