Absolutně volný den.
Je to trochu k pláči, ale opravdu máme úplně volný den, po kterém nás čekají tři zápasy v řadě. Rozpis zápasů se letos opravdu nepovedl, i když je třeba říct, že okolnosti byly nestandardní. Nejen zrušení původního termínu šampionátu, ale i rozšíření startovního pole o jeden tým na celkový počet čtrnáct, dále pozitivní testy členů TV štábu, které vyústily ve zrušení jednoho hracího kola a také oprávněná snaha udržet vše pod kontrolou a nedopustit nákazu sportovců. Celkem smutně jsme se stali jediným účastníkem, který doplatil na změny nevídanou náloží na samotný závěr turnaje - viz ironicky míněný text v sekci sport mých profilových stránek: zde. My jsme využili volný čas zejména k regeneraci. Domluvili jsme se na určitých krocích, které jsme vzápětí realizovali. Tady chci poděkovat Markovi Vydrovi za rychlou reakci na náš apel ve formě bleskového odeslání dopisu na WCF obsahujícího žádost o řešení bezprecedentní situace. V odpoledních hodinách jsme sami pro sebe vše uzavřeli a začali se koncentrovat na zítřejší maraton. Já jsem ještě rozhořčeně komunikoval s organizačním výborem, ale spíše proto, aby se podobné věci v budoucnu neopakovaly. Večer jsme absolvovali treninky na jednotlivých drahách, ověřili jsme si funkčnost příslušných sad kamenů a já ještě vedl debatu s rozhodčím, který mi vytkl, že mám obličejovou roušku s nápisem "not fair". Po dohodě s týmem jsem ji zvolil jako jemnou formu upozornění na nespravedlnost, které se dostalo českému týmu (viz foto).