Co s vynucenou přestávkou?
Pro běžného českého curlera na výkonnostní úrovni končí sezóna někdy ke konci dubna. Trvá tedy kolem osmi měsíců, protože obvykle začíná ve druhém zářijovém týdnu. Někteří z nás jsou však na ledě již v polovině srpna a končí květnem. A to je skoro devět a půl měsíce. Takové, o něco prodloužené těhotenství. Co ten zbytek času? Letní období bývá zasvěceno kondiční přípravě, abychom následující sezónu bezpečně zvládli. Je však třeba myslet i na odpočinek, relax a dovolenou. Tedy pokud nám náš zaměstnavatel nějakou dovolenou dá. Většina elitních curlerů - amatérů spotřebuje totiž celou dovolenou na turnaje, šampionáty, kempy, cestování a přípravu. Na vakace nezbývá vlastně nic a v parnu chodíme do práce. Teď je ale všechno jinak. Stalo se něco velmi neobvyklého! Měli jsme v březnu volno, v dubnu ho budeme mít taky, o květnu ani nemluvě. Hlavní problém na tom všem je, že nevíme jak to volno využít, jak načasovat přípravu, protože není známo kdy budou šampionáty a mezinárodní soutěže. Rozhodně je prostor na budování kondiční rezervy, studium herních postupů nejlepších světových týmů, vyhodnocení týmové statistiky, nákup nových dresů, tvorbu a editaci webových stránek, FB a Insta profilů. A taky je čas věnovat se našim přátelům a blízkým, na které nemáme v sezóně skoro žádný čas. Příští rok zase budeme toužit po vaší podpoře a budeme samozřejmě počítat s tím, že nás v našem snažení neopustíte. Tak si vás prostě teď užijeme (s rouškou a na distanci), abychom neměli zase od září výčitky svědomí.