jedna z mála fotek, na kterých jsou členové obou českých týmů (jen Lukáš někde běhá a Klára fotí)

Možná ještě pár slov k sobotě. Večer jsme jeli s Ežen na trénink a nakoukli jsme do B haly, kde hráli naši kluci proti Turkům. Z výsledkového servisu jsem věděl, že po čtyřech endech vedli Češi 5 : 0. Vše se zdálo zalité sluncem. A když jsme tam nahlédli, abychom pozdravili Sama, tak naši pořád slušně vedli. Když jsme se vraceli po třičtvrtě hodině z tréninku tak jsme ještě potkali Jindru a Jirku a na score boardu jsme viděli, že zápas končil v extraendu výhrou našich. Kluci si stěžovali na led, který úplně ztratil čitelnost. Zápas se srovnal a musel rozhodnout extraend. Důležitá je výhra nad stále se lepšícími Turky. Celkově tedy 2 vítězství a žádná prohra. V noci nasněžilo a my vstávali kolem půl sedmé na ranní utkání s Maďarkami. V tréninku jsme získali výhodu a pěkně rozehráli první end. Nula se nepodařila, a tak zkusily něco uhrát Maďarky. Špatně vykomunikovaný kámen v závěru endu nabídl soupeři možnost skórovat více body a Palancza z toho nakonec vytěžila čtyřku. My jsme reagovali pouze jedničkou, ale pak jsme ukradli jedna a pak dokonce dvě. Do desátého endu se šlo za vyrovnaného stavu, výhoda Češky. O všem rozhodovalo měření a my byli o kousek dál od středu. Hořká prohra po bojovném výkonu. Večer nás čeká Německo (Jentsch).