Už jsem se chystal na sepisování seriálu příspěvků z jednoho z nejmladších eventů organizovaného Světovou curlingovou federací, a sice z kvalifikace na mistrovství světa v curlingu, ale mám jiné starosti. Dopadlo na nás to, co před několika dny na juniory v béčkovém šampionátu, tady v Lohje, Kisakallio. Ti alespoň stihli odehrát skoro celý round robin. Juniorky, ty to nestihly vůbec. Soutěž jim byla preventivně zrušena ještě před zahájením. České dospělé curlerky přicestovaly do Finska v neděli po poledni rovnou ochuzeny o jednu spoluhráčku, která neprošla testem na Covid 19 už v Praze. Další rána přišla v podobě výsledků z před-turnajového testování v místě konání. Další dvě hráčky vykázaly pozitivitu. A k tomu ještě finské úřady změnily pravidla a poslaly do karantény i dvě negativní Češky, které jsou klasifikovány jako „close contact“. Já jsem přiletěl v neděli pozdě večer, protože jsem ještě dohrával v Praze extraligu, čímž se moje testování posunulo na pondělí ráno a současně nemohu být klasifikován jako „close contact“. Hned ráno, po mém absolvování velmi nepříjemné testovací procedury, horečně vymýšlíme řešení a zjišťujeme možnosti. Moc jich není. Domluvená posila z Prahy v podobě jedné z talentovaných juniorek nebude potřeba. Organizátoři nám sdělují, že finské zdravotní autority nedovolí hrát nikomu z přítomných, i kdyby byl další test negativní. Český svaz se rozhoduje neposlat do Finska náhradní tým. Tím je v zásadě po všem. Vlastně není, ještě je třeba vrátit se domů. Ale o tom zase zítra.